Vítejte,

Uživatelské jméno:

Heslo:



[ ]


Datum / Čas

 


Počítadlo

Dnes na této stránce ...
celkem: 0
unikátních: 0

Celkem na této stránce ...
celkem: 12013
unikátních: 6205

Stránka ...
celkem: 62333
unikátních: 14715

Online

Dnes na této stránce ...
celkem: 0
unikátních: 0

Celkem na této stránce ...
celkem: 12013
unikátních: 6205

Stránka ...
celkem: 62333
unikátních: 14715

 

Víra - slovo, pocit nebo čin?

Slovo víra je tak opotřebované, že jej často bereme jako klišé, pozadí nebo jen opak konkrétna. Známe ale skutečně význam pojmu víra? Pojďme společně ke kořenům a dejme zítřku svou víru čistší a hlubší.

Víra je jedna z nejosobnějších záležitostí. V etymologickém kořeni lze víru lépe definovat jako důvěru. Důvěřuješ Bohu = věříš v Boha. Potom již zkoumáme nikoli pojem víra, ale předmět víry, samotného Boha. Je hoden mé důvěry? Mohu si to ověřit?

Důvěra v Krista - osobní vazba k tomu, který pro mne zemřel. Důvěra v jeho slova - co řekne, se splní. Důvěra k těm, kteří se s ním setkali.

Víra je v hebrejštině slovesem v kauzativním tvaru. Neboli jakoby sloveso vyřčené tak, že způsobuje (či donucuje), aby se uskutečnilo. Je to podobné jako píseň, kterou stačí slyšet a hned se zadře pod kůži a za chvíli už si ji zpíváme sami.

Víra v Boha znamená rozhodnout se pro něj; jít k němu – či spíše za ním, jako šel Izrael za Mojžíšem a učedníci za Ježíšem. Čeští protestanti by to měli vědět už od Jana Husa, doktora, který navzdory svému filozofickému realismu dobře ilustruje podstatu víry.

Víra není nějaké přesvědčení o něčem, třeba o Boží existenci. Není to držení věroučných článků. Je to jistota (hebr.: '-m-n, čti: amana; viz modlitební amen), že Hospodinovo slovo otvírá cestu k budoucnosti, jsouc samo Budoucnost. Spolehnutí na tuto jistotu (heemín – kauzativ (hifil) od kořene '-m-n) vybavuje člověka víry tak, že odolá tlakům zvnitra i zvenčí.

Důsledek víry není věřící člověk, ale důvěra vyjádřená skutkem, činem, aktem rozhodování. A je to opět osobní, mnohdy drsné a nepohodlné. Obrazem toho je liturgický obřad Večeře Páně. Důsledek víry je můj postoj k Večeři Páně. Jíst tělo, pít krev, mýt nohy. Prožít Kristovu přítomnost, pocítit jeho vyslání a zmocnění, ohnout vlastní hřbet a sloužit druhým. Důsledek víry je změna poměrů.

Ve zkratce víra znamená: Dívej se dál, než jen na to, co vidíš. Dívej se na to, co je za tím (Žd 11:1-3). Dávné heslo víry zní: Nevidím, ale slyším.

Jak vzniká víra? Slovy klasika ...odevzdal jsem, co jsem přijal... (1.Kor 15). Víra je ze slyšení (Řím 10:17). Tato archaická věta odkazuje ke Kristovu podobenství O rozsévači (Mar 4:14). Rozsévač rozsévá slovo. Jeho pěstování a růst znázorňuje kvalitu víry a její životaschopnost a perspektivy.

K růstu víry slouží církev. Co je to církev? Společnost, kde si lidé vyprávějí o Bohu.

Jak roste víra? Pokorou, skromností, vděčností. Posloucháním příběhů, které prožili jiní. Osobními rozhodnutími a činy. Významnými aspekty víry je chvění, nezajištěnost, pochyby, nezaručenost. Krize víry je normální. Jak předcházet negativním důsledkům krize? Každý den se zastav a zeptej se: Jak Bůh dnes v mém životě působil?

Použité informační zdroje a tipy k dalšímu studiu:
Hebrejské myšlení
Wikipedie
O víře
Citáty o víře - užitečný úhel pohledu

Článek vznikl jako zápis studijního setkání Generace Víry 12.4.2014 s J.Caldrem. (Pozvánka a inspirativní otázky)


„Víra – to je věřit, svěřit, odvážit se skočit – jinam. Vsadit na něco, co předem, bez někdy až hazardního zkušenostního dobrodružství nelze ověřit…
Možná k tobě někdo míří – boží posel (na Vysočině se říkalo listonošovi „posel“), poslíček, poslánek (posránek), osoba nějaká, možná jakási oslička zvláštním způsobem hýkající. Běží ti naproti nějaké poselství, nezaspi to, hmátni po tom, změň své cesty a cestičky!“
(Milan Balabán, KOŘENY A KVĚTY BIBLICKÝCH POJMŮ)


Středa 16.duben 2014 - 16:05:03 by K.
Posted in Křesťanství | Komentáře: 0 |   Zaslat někomu   verze pro tisk    



Kategorie příspěvků