Vítejte,

Uživatelské jméno:

Heslo:



[ ]


Datum / Čas

 


Počítadlo

Dnes na této stránce ...
celkem: 0
unikátních: 0

Celkem na této stránce ...
celkem: 12013
unikátních: 6205

Stránka ...
celkem: 62333
unikátních: 14715

Online

Dnes na této stránce ...
celkem: 0
unikátních: 0

Celkem na této stránce ...
celkem: 12013
unikátních: 6205

Stránka ...
celkem: 62333
unikátních: 14715

 

Martin Buber a Cesta člověka

Martin Mordechaj Buber se narodil 8. února 1878 ve Vídni. Rozvedení rodiče jej však záhy svěřili do výchovy prarodičům, kteří žili ve Lvově. Pro dědečka Salomona Bubera, statkáře a ředitele banky, učeného lingvistu a vydavatele midrašů, byla základem vzdělání dokonalá znalost jazyků.

Martin Buber vystudoval polské gymnázium ve Lvově, poté pokračoval ve studiu na univerzitách ve Vídni, Lipsku, Curychu a Berlíně. Zapojuje se do sionistického hnutí. Později působí jako profesor religionistiky a etiky na univerzitě ve Frankfurtu nad Mohanem. V březnu roku 1938 na protest proti sílícímu nacismu na poslední chvíli opouští Německo a odjíždí do Palestiny. Po druhé světové válce prosazoval spravedlivý mír s Palestinci. V 50. letech přednášel v Evropě i USA a získal mnoho ocenění a vyznamenání. Umírá v Jeruzalémě 13. června 1965.

Buberova Chasidská vyprávění inspirovala řadu dalších autorů. Chasidismus (z hebrejského [chasid] = zbožný) je židovské hnutí charismatické zbožnosti, které vzniklo na počátku 18. století v Haliči, dnes jihovýchodním Polsku a západní Ukrajině. Jeho zakladatelem byl rabín Israel ben Eliezer, zvaný také Baal Šem Tov (Pán dobrého jména, kolem 1700–1760).

Ukázka typického chasidského příběhu:

Jednoho dne Svátku světel vešel rabi Nachum neočekávaně do učebny a zastihl žáky při hře v dámu, jak to bylo v těchto dnech zvykem. Když viděli vstoupit cadika, zůstali zmateni a zaraženi. On jim však přátelsky pokynul a zeptal se: Znáte také pravidla hry v dámu? Když se z ostychu nezmohli ani na slovo, dal si odpověď sám: Řeknu vám pravidla této hry. První je, že člověk nesmí udělat dva kroky najednou. Druhé, že smí jít pouze dopředu, nikoliv zpět. A třetí zní: když je již nahoře, může jít, kam chce.“


Několik příkladů z obtížnosti překladu hebrejského textu Bible.

Máme hebrejské slovo קרבן [korban], které se obecně překládá jako oběť. V němčině se s tím pojí myšlenka zřeknutí se, sebezapření. Původní smysl slova קרבן [korban] však představuje pojem vztahu, který předpokládá dvě osoby, stojící proti sobě. Buber proto překládá ono slovo korban nikoliv jako Luther opfer oběť, ale nahung což lze volně přeložit v českém jazyce jako přibližovadlo.


Pět knih Mojžíšových označuje hebrejské slovo תורה Tora. V Novém zákoně a především u apoštola Pavla překládáno jako zákon, Buber jej interpretuje slovem naučení německy (Weisung), nebo poučení (Unterweisung).


Podle Bubera jsou texty Starého zákona, zvláště prorocké stati Starého zákona, jediným velikým rozhovorem Boha s jeho lidem, tedy Izraelem, či jeho poslem, který Slovo Boží Izraeli vyřizuje. Vše, co Izrael koná, je svým způsobem ohlas, odpověď na Boží oslovení. Bible jako celek je svědectvím o rozhovoru Boha s člověkem a člověka s Bohem, tedy prostorem komunikace.


Jednu z příjemně čtivých Buberových knih, si můžete přečíst zde. Je to zamyšlení nad tím, nakolik se člověk modlí k Bohu nebo Bůh k člověku.
Člověk oslovuje Boha: Vím, že tam jsi. Všimni si mne, jsem tady!
Bůh oslovuje člověka: Kde jsi?


Středa 22.únor 2012 - 12:16:16 by GVadmin
Posted in Tipy & zajímavosti | Komentáře: 0 |   Zaslat někomu   verze pro tisk    



Kategorie příspěvků